V přeboru Pardubického kraje skončilo družstvo Sokola České Třebové II celkově na velmi pěkném II. místě v konkurenci dalších deseti družstev. V neděli ráno, 24. března, jsme odjeli na poslední turnaj do jámy lvové ve Svitavách. Naše družstvo sice bylo na 1.místě po předchozích turnajích s náskokem 5-ti bodů, před družstvem Svitavy A, ale při horších výsledcích na dnešním turnaji by naši kluci teoreticky mohli odjet i bez medaile. A navíc jsme neodjížděli na turnaj v plné sestavě.
Chyběl nám jeden vysoký hráč, Ondra Batěk, který hrál ve stejnou dobu hokej za Pardubice v Kolíně – jako brankář. Musel ho nahradit méně zkušený, ale vysoký Tomáš Kejduš, kterého musíme pochválit, že se mu dnes dařilo více než jindy. Za nepřítomného Ondru byl kapitánem družstva “ malý velký muž “ Šimon Horáček, který často bodoval zkrácenými ulitými míči. Utkání se nevyhrávají jen silou, ale i hlavou. Podařilo se mu i několik „es“ při podání. Michal Kadlečík podal jako vždy velmi dobrý výkon – i on bodoval přímo z podání a někdy i v poli. Výborně do družstva zapadl nový hráč Matěj Fric, který nemohl startovat na dřívějších turnajích pro lehký otřes mozku z bruslení. Matěj je pro příští rok velkým příslibem, kdy ještě v přehazované může startovat i s kamarádem Petrem Šlapalem ze Skuhrova. Petr startoval už na více turnajích a osvědčil se jako spolehlivý hráč, i když je zatím menší postavy. Brzy bude „velký chlap“ a oslaví už desáté narozeniny. 🙂 Honza Štefek se snažil jako vždy a bodoval podobně jako ostatní. Při hře se všichni vystřídali a dobře si zahráli. Pro mladší hráče je to výborná zkušenost do dalších turnajů v příští sezóně přehazované. Starší hráči se už začnou připravovat na první podzimní turnaje ve volejbalu.
V turnaji jsme vyhráli první utkání s družstvem Svitav C – 19:6. Pak jsme těsně ale překvapivě prohráli 11:13 s kluky z Geodézie Česká Třebová A , které jsme zatím vždy porazili. Naše družstvo nebylo plně soustředěné a rozhodčí nám také příliš nepřála a špatně počítala. Nevhodně zasáhla do průběhu zápasu nejmenovaná trenérka soupeře, která na mne při zápasu začala vykřikovat , že náš hráč byl u nich v poli. Upozornil jsem ji, že to je věc rozhodčího, aby to posoudil a nikoliv její. Pak naše kluci zvítězili nad Geodézíí ČT B 20:8. Následovalo vítězství nad B družstvem Svitav 18:9. Překvapila nás i prohra s Lanškrounem A 13:14. Pak těsná prohra s Chvaleticemi 11:13 . Soupeři, které jsme zatím vždy porazili. Následoval nejtěžší soupeř A družstvo Svitav. Naše oslabené družstvo hrálo výborně a v očích soupeře bylo vidět obavy o výsledek utkání. Těsně před koncem časového limitu byl stav 14:14, ale chvilka zaváhání nás stála vítězství a prohráli jsme 14:16. Potěšilo přirozené uznání soupeřů, kteří po zápase našim klukům řekli, že byli opravdu dobří. Následovalo dramatické utkání s Lanškrounem B, který byl vždy silnější než Lanškroun A. Už v druhém turnaji naši kluci s tímto družstvem remizovali 14 : 14. Zbývající dvě družstva malých kluků – Choceň A a Choceň B naše družstvo rychle přehrálo. Celkově 5 vítězství – 1 remíza a 4 těsné prohry.
Předávání medailí sledovala ve Svitavách celá řada rodičů, prarodičů i sourozenců našich hráčů. Byla to příjemná podpora v hledišti. Rodiče překvapivě nakoupili i rychlé špunty s nealkoholickým šampaňským na malou oslavu medailového úspěchu.
Chtěl bych poděkovat všem hráčům, jejich rodičům i dalším příznivcům za celoroční snahu a podporu našeho týmu. Pro dosažení lepších výsledků je třeba trénovat nejen na tréninku s vedoucími, ale pracovat na své tělesné obratnosti a zdatnosti ve volném čase doma i jinde.
Miroslav Štorch – trenér přípravky